9.-10. června 2018

Květná zahrada v Kroměříži

otevřeno po celý rok
pondělí:
všechny dny v týdnu od 08:00 - 19:00 od 1. dubna, 08:00 - 16:00 od 1. října
sobota:
8-19
neděle:
8-19

Dopravní spojení:
od vlakového a autobusového nádraží - MHD linka č.4, 6, zastávka Květná zahrada

parkoviště pro auta
vhodné pro vozíčkáře
vhodné s dětmi
WC
občerstvení
obchod

Plakát ve formátu A3

ikona Pozvánka

ikona Pozvánka

lokalita:
Kroměříž, Zlínský kraj, Česká republika
typ objektu:
historická zahrada
adresa:
ul. Generále Svobody 39, 76701 Kroměříž
kontaktní osoba:
Ing. Bleša Pavel, DiS.
telefon:
778531417
e-mail:
oficiální web:

Popis

Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna (1664–1695). První fáze výstavby, jež představila hlavní část zahrady, proběhla mezi lety 1665–1675. Druhá, doplňující, v průběhu osmdesátých let 17. století. Zahajovací práce řídil italský architekt Filiberto Luchese (1607–1666), po jehož smrti se úkolu zhostil jeho mladší kolega a spolupracovník Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702). Jak bylo u biskupa v případě stavebních akcí zvykem, měl o nové zahradě předem jasnou představu, která vycházela z evropských impulsů v podobě renesančního modelu odloučených zahrad, které vznikaly poblíž starších sídel ve Francii, inspirací byly také zahrady italského, německého a holandského prostředí. Centrální partii Květné zahrady, jež je koncipována na půdorysu protáhlého obdélníka s množstvím geometricky stříhané zeleně, tvoří dvě části – květnice a štěpnice. Hlavní osa zahrady, začínající vstupní sochařskou lodžií, je centrálně i po stranách akcentována množstvím doprovodných architektonických i výtvarných zastavení jako jsou okrasné parky, kašny, Rotunda, labyrinty, vodní plochy, kuželna a takzvané Jahodové kopečky. Toto základní formální rozložení organicky doplňují z východní strany (od města) další přilehlé okrasné či hospodářské prostory, kterými jsou Pomerančová zahrada, Holandská zahrada, skleníky, hospodářský dvůr, bažantnice, Králičí kopeček, ptáčnice. Květná zahrada v původní podobě ze 17. století reprezentuje přelomovou fázi vývoje evropského zahradního umění. Na jedné straně připomíná pozdně renesanční italské a německé památky jako jsou vila d´Este v Tivoli, vila Doria Pamphili v Římě, rezidenční zahrada v Mnichově, Hortus Palatinus v Heildelberku, Neugebäude u Vídně a vila Anghiana v Belgii, na straně druhé straně se však již obrací k francouzskému barokně klasicistnímu typu inspirovanému Versailles. Tato dvojí orientace činí zahradu zcela ojedinělou v širším evropském kontextu. V průběhu 18. a na začátku 19. století, v době radikální proměny výtvarného i kulturního cítění, byla Květná zahrada doplněna o několik nových skleníků a stala se spíše botanickým a hospodářským zázemím zámku. Výraznější proměnou prošla zahrada až ve čtyřicátých letech 19. století za episkopátu olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha (1837–1853). Na konci 19. století, za episkopátu arcibiskupa Theodora Kohna (1893–1904), prošla rozsáhlejší úpravou i budova Rotundy.



Víkend otevřených zahrad: www.vikendotevrenychzahrad.cz 2012-17 © Všechna práva vyhrazena.
webdesign by SYNAPSE5.COM