Muzeum českého venkova – zámek Kačina

Muzeum českého venkova, pobočka Národního zemědělského muzea, sídlí ve výjimečně krásných prostorách zámku Kačina. Zámek, který nechal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek v letech 1806–1824, je ojedinělou ukázkou čistého klasicistního slohu. Rozlehlá křídla zámku skrývají jedinečnou Chotkovskou knihovnu, salony, historickou lékárnu a dobové divadlo. V zámecké zahradě, vybudované ve stylu anglického přírodně-krajinářského parku, najdete skleník, bylinkovou zahrádku i naučnou stezku. ZÁMECKÝ PARK Zámecký park na Kačině je starší než samotný zámek. Již roku 1789 v souvislosti s přípravou staveniště zámku byla provedena řada terénních úprav a položeny základy parku. Projekt kačinské zámecké zahrady vypracoval významný vídeňský botanik N. J. Jacquin (1727–1817), ředitel císařské zahrady v Schrönbrunnu. Původní dubiny a bory byly v kačinském parku postupně doplňovány dalšími druhy dřevin. Od počátku 70. let 18. století sem Chotkové nechali dovážet a vysazovat cizokrajné dřeviny. Tak se na Kačinu dostaly tyrolské modříny, ale i kaštanovníky, akáty či pinie nebo moruše. Zámecký park na Kačině však počátkem 19. století postupně získával jinou podobu díky drobným zahradním stavbám, které vtiskly anglickému parku romantický ráz. V parku byly budovány letohrady, klidná zákoutí na Kamajce a Libuši, zřizovány umělé ostrůvky na rybníku, vysazovány aleje atd. Na přelomu 18. a 19. století vzniklo přímo na Kačině také zahradnictví, ve třicátých letech 19. století tu byla vystavěna i oranžerie. Zahradnictví sloužilo k zásobování zámku květinami, schraňovalo také citrusy a další exotické rostliny v zimním období. Dodávalo na zámecký stůl i čerstvé ovoce a zeleninu. Dnes je součástí parku i skleník a zahrada léčivých rostlin. V zahradě najdeme více než stovku botanických druhů rostlin, pěstovaných již od středověku v klášterních zahradách či v zahradách lékárníků. Do zámeckého parku se vrací po letech pávi - Emerich, Sidonie, Esmeralda, Quido, Henrietta a Žofie. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KAČINA Přírodní památka Kačina je rozlehlé území o výměře 197 ha. Většinu rozlohy území zaujímá zalesněná část, bývalá zámecká obora. Asi třetinu bezlesí, zejména v okolí stejnojmenného zámku Kačina, tvoří převážně travní porosty se solitérními stromy a remízky. Rozlohou nepatrná, ale pro výskyt vzácných druhů důležitá je i přítomnost vodních ploch – rybníčku, tůní a slepého ramena říčky Klejnárky. Důvodem vyhlášení Přírodní památky Kačina je přítomnost zachovalých porostů „tvrdého luhu“, tzn. lesních společenstev s dominantním zastoupením stromů s tvrdým dřevem – zejména dubu letního a jasanu ztepilého s příměsí jilmu. Dále jsou zde cenné mokřadní biotopy a společenstva bezkolencových luk. Nejvíce je lokalita Kačina ceněna z pohledu entomologického – žije zde mnoho druhů vzácného hmyzu a u některých je Kačina jediným místem potvrzeného výskytu v Čechách. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA KAČINA V SOUSTAVĚ NATURY 2000 Přírodní společenství Kačiny chrání kromě českých zákonů i zákony evropské. Území Kačina je v soustavě evropsky významných lokalit (EVL) Natura 2000 coby biotop (stanoviště) vzácných brouků páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) a lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus).