Zámecký park Vrchotovy Janovice - Národní muzeum

Prostor zámeckého parku ve Vrchotových Janovicích se začal vytvářet ve 2. polovině 16. století, kdy páni z Říčan proměnili středověkou vodní tvrz v pohodlnější renesanční zámeček. V 60. letech 18. století, v době, kdy janovické panství spravoval Arnošt František ml. hrabě z Vrtby (1714-1791), byla v souvislosti s barokními úpravami zámku v jeho blízkosti založena okrasná zahrada. Velkou změnou prošel park před polovinou 19. století - díky nadšení a úsilí mladého hraběte Josefa Vratislava z Mitrovic (1818-1869) vznikl jihovýchodně od zámku krajinářský park. V r. 1879 koupil janovické panství rytíř Karel Nádherný z Borutína (1849-1895) a na základě návrhů zahradního architekta Eduarda Fialy (1855-1924) se pustil i do úprav parku. Na loukách se objevily záhony se složitými květinovými ornamenty, přes potoky vedly cesty po klenutých můstcích z nepravidelně skládaných kamenů, vznikla nová posezení – pro hosty a přátele. Zákoutí starého parku získala nový smysl, který souvisel s životem jeho rodiny: dětem pro radost byl kuželník, altánek Sidonienhaus, nebo hřiště. Drobné stavby sloužily lidem, kteří pro Nádherné pracovali (domek zahradníka či fořtovna). Park se zvětšil o prostor vysušeného Městečského rybníka - získal tak sad a zelinářskou zahradu. Bezprostřední vliv na současnou podobu parku měly dvě ze tří dětí rytíře Karla, dvojčata Karel a Sidonie – ale především Sidonie Nádherná (1885-1950). Narodila se v janovickém zámku a k parku měla vřelý vztah. Péči o něj brala jako své životní poslání. Sidonie s bratrem pracovala v letech 1922-1932 vedena radami dendrologa, botanika a zahradního architekta Camillo Schneidera (1876-1951) a oba ovlivnil příklad jejich souseda hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy (1860-1936), tvůrce zámeckého parku v Průhonicích. Na začátku 30.let 20.století bylo na terasách v severovýchodní části parku založeno rozsáhlé alpinum díky spolupráci s proslulým znalcem skalniček hrabětem Herbertem Schaffgotschem (1860-1943) z Purgstallu. Sidonie byla nadaná a vzdělaná žena s velkým osobním kouzlem - její osobnost, její rodina a přátelé – celý její život se dodnes v parku zrcadlí zvláštním, poutavým způsobem. Ve 20. a 30. letech minulého století se tu setkávala se svými hosty - přijížděl Rainer M.Rilke, Karl Kraus, Viktor Stretti, Antonín Podlaha, Adolf Loos, Camillo Schneider, Mechtilda Lichnowská, Václav Wagner. Anna Masaryková jednou tato setkání s trochou nadsázky nazvala Sidoniiným salónem v české krajině. Na jaře r. 1944 musela Sidonie Nádherná odejít ze zámku a opustit park. Vystěhované Janovice se staly součástí německého vojenského prostoru. Její snaha uvést po válce zanedbaný park do pořádku byla intenzívní, statečná, ale marná, v r. 1949 musela odejít do exilu a zanedlouho potom zemřela. Park byl zestátněn a během 50. let velice zpustl. Zachránilo ho až Národní muzeum, do jehož správy park přešel spolu se zámkem v r. 1957, a díky pravidelné péči se dočkal v poměrně dobrém stavu přelomového roku 1990. Rehabilitace parku probíhá postupně – tak, jak se daří získávat na jednotlivé práce finanční prostředky. Jejím záměrem je obnova jeho charakteru z doby Sidonie Nádherné z Borutína.